MOTO 6 - JÍZDA NA SILNICI

BRŽDĚNÍ

Brždění je umění, které je pro motocyklistu bezpochyby nejdůležitější. Je to jeden z hlavních způsobů, jak přežít.

Na rozdíl od auta ovládáme na motocyklu brzdu předního i zadního kola nezávisle. To proto, že při měnící se rychlosti se mění i poměr brzdných účinků obou kol. Při vyšších rychlostech je brzdicí účinek ze 70 i více procent zajišťován předním kolem. Přesto používáme při normálním i při nouzovém brždění i zadní brzdu, abychom se neochuzovali o cenné metry brzdné dráhy. Na rozdíl od u nás dříve běžně rozšířených značek motocyklů nemusíte mít na moderních typech strach brzdit přední brzdou, a to i v zatáčce. Existuje samozřejmě fyzikální hranice přilnavosti pneumatik, ale ta je u dnešních pneumatik a motocyklů posunuta podstatně dále.

Nouzové brždění je nejlepší trénovat na opuštěném parkovišti. Je to poměrně složitý proces, protože lidský mozek není uzpůsoben na to plně se soustředit na dvě rozdílné věci zároveň. A při nouzovém brždění je nutno soustředit se na obě kola. Kdo tyto dvě rozdílné věci nedokáže dělat optimálně, ten by se měl soustředit na brždění předním kolem a držet jej těsně nad hranicí smyku, zatímco zadní kolo může být úplně zablokováno. I když zadní kolo blokuje, zůstává totiž motocykl při přímé jízdě ovladatelný. Blokující zadní kolo je možná nebezpečné u těžkých motocyklů s nedokonale seřízeným pérováním a tlumením, protože kolo a s ním celý motocykl má tendenci se rozskákat. Při nouzovém brždění nezapomínejte nikdy vymáčknout spojku.

Přední kolo naopak blokovat nesmí. Přivedete-li jej do blokování, uvolněte okamžitě na chvilku brzdu a pak ji stiskněte o něco méně, jinak následuje pád. Protože však většina majitelů motocyklů hranici blokování předního kola nezná, zůstávají před ní zbytečně daleko. I zde pomůže trénink. Na prázdném parkovišti zkoušíme přivést motocykl na hranici blokování nejdříve zadního, pak i předního kola. Začínáme z malých rychlostí, které postupně zvyšujeme. Nejdříve zadní kolo - při jízdě rychlostí 50 km/h zablokujeme zadní kolo a tělem vyrovnáváme motocykl do úplného zastavení. Přední kolo takto zablokovat samozřejmě nelze, protože by okamžitě následoval pád. Ale lze cvičit krátké zablokování předního kola, třeba i několikrát za sebou, až do úplného zastavení. Nacvičovat je dobré z rychlosti 50 km/h. Lepší je samozřejmě nacvičovat s někým, kdo tento prvek ovládá, a kdo vám předvede, že to možné je. Jinak je tu větší riziko "lehu". Postupně se snažíme ovládat obě brzdy najednou. Druhou etapou je "brždění na cíl" - dobrzdění, např. k čáře namalované na zemi.

Při tomto nacvičování pravděpodobně zjistíte, že nejkratšího brždění dosáhnete, když stlačujete páčku brzdy progresivně. To znamená ne ji hned napoprvé zatáhnout naplno, ale postupně ji stlačovat stále víc. Jestli to děláte skutečně takhle, děláte dobře. S tou progresivitou je to přesně tak. Při progresivním brždění se přední kolo zakusuje do asfaltu zcela nejvydatněji.

Někdy je však třeba ostře brzdit před výkopem, jámou, rigolem či jiné nezdobě na silnici. V tomto případě zůstává technika brždění stejná, pouze těsně před dírou je třeba uvolnit obě brzdy a eventuálně si i stoupnout do stupaček. To proto, aby přední vidlice nebyly v důsledku brždění zanořené a měly k dispozici celý zdvih pérování. Nakonec ale stejně nejlepší rada - jezděte tak, abyste nouzové brždění nikdy nepotřebovali.

CESTOVÁNÍ

Cestování na motocyklu je velmi krásná záležitost. Poznáte kraj a lidi lépe než v autě, motocykl se stává vaším domovem.

Před cestou je dobré si ji pečlivě naplánovat. Potřebné zastávky u čerpadel a jízdní dosah lze dopředu zjistit podle denního počítadla kilometrů, který při tankování vždy vynulujte.

Náklad musí být na motocyklu rozložen rovnoměrně. Možností uložení zavazadel na motocykl není mnoho: nádrž, boční kufry, zadní kufr, eventuelně sedadlo spolujezdce, nosič a na záda baťůžek.

Obecně platí, že veškerá bagáž na motocyklu musí být dobře a pevně přichycena.

Nejvhodnější místo pro přepravu nákladu je nádrž. Náklad je umístěn tam, kde umístěn být má: blízko těžiště motocyklu. Ujistěte se, že brašna je na nádrži pevně přichycena a že i naplněná nebude překážet ani při maximálním rejdu řidítek. Do tohoto "tankvaku" patří nejtěžší věci (fotoaparát, jídlo, svěrák apod.) a dále věci, které je třeba mít neustále po ruce. A pozor, přes "tankvak" nebývá vidět na kontrolky.

Další vhodné místo jsou boční kufry nebo sedlové brašny. Pro uložení nákladu zde platí- nepřetěžovat tato zavazadla, respektovat jejich maximální nosnosti, většinou udané uvnitř na nálepce. Těžší předměty umístit v kufru níže (menší ovlivnění těžiště), zatížit oba kufry souměrně a omezit maximální rychlost. Důležitost rovnoměrného zatížení levé i pravé poloviny vynikne zejména u sedlových tašek, které se přehazují přes sedadlo, aby neměly tendenci sjíždět ke straně a opírat se o výfuk.

Nejméně vhodným místem je zadní nosič. Unese málo a nejvíc ovlivňuje jízdní vlastnosti motocyklu. Proto sem patří lehké věci jako třeba spací pytel nebo karimatka.

Při jízdě čas od času překontrolujte pevnost přichycení zavazadel a dbejte, abyste váš motocykl nepřetížili. Součet hmotností motocyklu, paliva, jezdce, spolujezdce, doplňků a nákladu nesmí nikdy překročit celkovou maximální hmotnost vozidla.

Na cesty se vám vyplatí vzít s sebou nejdůležitější náhradní díly a také i nějaké ty přípravečky na opravy píchlých bezdušových pneumatik ("antipichy").

Připraveno ve spolupráci s YAMAMOTO